Historie hovawarta
Středověké plemeno?
První zmínky o psech podobných hovawartům najdeme již ve spisech z 9.-15. století, kde se mluví o hofewartu, Hofwartu nebo Hofwardu. A zmínek můžeme objevit i více. Všechny mluví o středně velkém až velkém, mohutném, dlouhosrstém psu se zavěšeným uchem, který střežil německé venkovské usedlosti a někde se využíval i k hlídání stád nebo tahu.
Nové plemeno?
Pravdou, ale zůstává, že na počátku 20. století už nikdo nedokázal říci, jak takový pes asi vypadal. S nápadem vyšlechtit novodobého hovawarta přišel na počátku 20. století K. F. König (pravděpodobně pod vlivem svého otce).
Kurt F. König začal s plánovitým chovem hovawartů - on sám ho pokládal za rekonstrukci starého plemene tím, že v odlehlých vesnicích v Harzu, Schwarzwaldu a v jiných oblastech vyhledával psy s výše uvedenými znaky. S těmito psy, jakož i se psy podobnými hovawartům, kteří vyšli z křížení jiných plemen, dokázal König ve třech rekonstrukčních sériích (do roku 1914, od roku 1918 a od roku 1952), že je možné znovu získat psa, který by odpovídal hovawartovi ze starých pramenů. Mezi plemena využitá při šlechtění patří maďarský kuasz, leonbergr, novofundlandský pes, gordonsetr, švýcarští salašničtí psi a ovčáci (a podle některých pramenů jakási divoká africká fena?).
Cílem bylo vyšlechtit silného, inteligentního psa s dobře vyvinutým sociálním chováním a schopností vyhodnotit nové situace a přiměřeně na ně reagovat. könig chtěl, aby hovawart vykazoval tyto vlastnosti i bez výcviku. Od začátku proto zavedl povahovou zkoušku, během níž psi museli v jistých situacích předvést jisté modely chování a jen ti úspěšní byli zařazeni do chovu. Brzy se tak docílilo pevných povahových rysů, tak typických pro hovawarty. Až později se ustálil i eteriér, který König nepovažoval za tak zásadní a první hovawarti proto byli velmi různorodí (bylo více barevných variet a velké byli i proporční rozdíli).
Již roku 1922 byl v Thale v Harzu založen první spolek chovatelů hovawartů a odchovy byly zapisovány do plemené knihy. Velmi brzo však došlo k rozporu mezi jeho členy. Někteří považovali hovawarta za psa pracovního a požadovali jeho výcvik, kdežto König chápal "výkon" hovawarta tak, že by pes měl bránit dům i dvůr bez předchozí drezury. Oba tyto názory se jako červená nit táhnou chovem hovawartů až do současnosti a ve svém důsledku vedou ke tříštění a k vytváření více klubů a spolků. I přes Königův odpor, byl hovawart v roce 1964 uznán za sedmé služební plemeno (vedle německého ovčáka, erdelteriéra, boxera, dobrmana, rotvajlera a velkého knírače).
oficiálního uznání plemene bylo docíleno o 28 let dříve roku 1936 a brzy vznikly chovatelské kluby i v dalších zemích Evropy (V letech 1959 a 1960 vznikly chov. kluby v Nizozemsku a Švýcarsku. Následovalo Dánsko, Finsko, Francie, Norsko, Rakousko, Švédsko a VB). V roce 1984 byla založena Internationale Hovawart Föderation (IHF, Mezinárodní federace hovawartů). U nás byl odchován první vrh štěňat v roce 1986 a Hovawart klub ČR byl založen o 4 roky později 31. 3. 1990.