Alma
Alma, naše první hovawartka se narodila 10. února 1990 v chovatelské stanici manželů Trávníčkových Muminím údolí. Ona a jejích pět sourozenců patřili mezi jeden z prvních u nás odchovaných vrhů štěňat hovawartů.
Rodiče, především můj taťka, se rozhodli pro pořízení "hovika" po přečtení článku, který vyšel v Psovi příteli člověka a hovořil o novém plemeni u nás. To číslo máme do dneška, stejně jako hovawarta : )
Almičku si přivezli v dubnu. Byla krásně sytě zbarvená, temperamentní a "ostrá" a nám oddaná. Přestože nebyla uchovněna a nepatřila mezi výstavní jedince, měla všechny vlastnosti, které dělají hovawarta hovawartem. Milovala svoji smečku a pro její ochranu by i vraždila : ), byla temperamentní, ostražitá, ale i dobře ovladatelná a přímo skvěle uměla vyhodnotit situaci. Věděla, že není důvod se při obranách na cvičáku snažit - vždyť jsou zlí "jen na oko". Zato, když na procházce s taťkou potkala zloděje aut, nebo se ke mně malé holčičce hrající si na cestě před chalupou blížil opilec neváhala přeskočit bránu a nebo se vrhnout za zlodějem a oba pořádně prohnat. Neváhala se postavit ani divočákovi. Na druhou stranu lepšího psa k dětem byste nenašli. Mě i mou sestru bezmezně milovala a nikdy ji ani nenapadlo nám něco udělat. Když šli rodiče na houby a mě malé mimino vezli v kočárku, bez jediného povelu nebo pokynu ho sama od sebe hlídala. V mých 8 letech jsem ji bez obav mohla venčit. Museli jsme vypadat pěkně groteskně, když jsem na konci vodítka vedla psa jen o málo menšího než já a alespoň dvakrát těžšího. Byla pes v plné síle, ale poslechla mě. Nebyla zrovna vzor vycvičenosti a měla své psí soupeře, ale se mnou je vždy jen důstojně minula.Vrhla se na ně někdy jindy...
Bohužel nás opustila na jaře ve svých jedenácti letech. Prohrála boj s rakovinou. Krátce po tom co přečkala těžkou operaci a vypadala, že s námi prožije spoustu dalších let, se rakovina vrátila a operovat už se nedala. Brzy měla Almička bolesti a my se rozhodli zkrátit její trápení. Od té doby nás hlídá už jen shora ze psího nebíčka, kde si hoví na obláčku stejně jako dřív na naší pohovce.